Komentáře

1 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 25. února 2016 v 19:44 | Reagovat

Viděla jsi film? Když jsem byl malý, popravdě jsem ho příliš neocenil, ale asi před půl rokem jsem se podíval znovu a byl jsem nadšený.

Jinak depresivní povídka skutečně trochu je, ale není v tom její jádro, tak jako koneckonců nevede k beznaději ani Most. Jinak se složitějším obdobím soucítím, prošel jsem mnoha takovými. Vlastně jsem se definitivně sebral až během uplynulého roku...

2 Andoriana Andoriana | E-mail | Web | 3. března 2016 v 17:13 | Reagovat

Jo, Most do země Terabithia jsem viděla jako film, způsobila mi to docela slušnou depku po zbytek týdne. Nicméně je to krásný příběh, někdy si tu knihu musím přečíst.

A k povídce...
Ani nevíš, jak dobře vím, o čem mluvíš. Už asi tři měsíce mi školní docházku spolužáci řádně zpříjemňují. Je to nádherné, úžasně jsi vystihla to tiché přání se prostě rozplynou, utéct z reality do snu. Poslední dobou do světa snů utíkám čím dál častěji...

3 Polly Polly | Web | 3. března 2016 v 18:53 | Reagovat

Ano, je to trochu depresivní, ten začátek. Ale konec je moc pěkný a dodává naději. Moc se mi ta povídka líbí.

4 Aredhel Aredhel | Web | 12. března 2016 v 23:46 | Reagovat

Ta myšlenka stromů jako mostu ke hvězdám je strašně krásná, úplně to ve mně rezonuje. Asi proto, že mám ráda hvězdy i lezení po stromech. :-) A ta báseň v povídce se velmi povedla, z tvé básnické tvorby jsem zatím viděla jen dost málo a tak jsem příjemně překvapená.
Tahle povídka vážně stojí za to. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.