Ze všeho první byly hvězdy - O Měsíci, Luně a Slunci

17. června 2015 v 17:52 | Vénie |  Eldaria
Jsem sobecká, že se tak vyhýbám pokračování mé rozepsané povídky Pán oblohy. Čestně přiznávám, že nevím jak pokračovat. Doufám ale, že povídku dokončím. Jen asi o něco později než jsem čekala.
Nicméně dnes pro vás mám konečně něco, co už dlouho připravuji. Jak jsem už psala v předminulém článku, jelikož se Jeremiáš a Mexafell rozhodli, že zveřejní popis svého fikčního světa, rozhodla jsme se k tomu též. Nyní vám přináším první, řekněme povídku z mého světa. Říkám mu Eldaria.


Předem upozorňuji, že vím, že se velmi podobá popisům jiných fantasy světů a že se může zdát, že je vykrádám. Snažila jsem se, aby to tak nebylo, ale i po předělání mnoha věcí tam podobnost pořád byla, a mně došlo, že se jí nezbavím. Prosím, nemějte mi to za zlé. Jsem si dobře vědoma, že mé nápady nebudou vyznívat tak úplně originálně. Prosím o odpuštění a slibuji, že na takových věcech se neustále pracuje.
A teď už k příběhu samotnému. První povídka pochází z lidové slovesnosti obyvatelů Eldarie. Jedná se o jakousi legendu o stvoření Měsíce a Slunce. Legenda pochází od kmene Sargonů - zvláštní rase lidí o kterých pojednává až děj knihy, kterou se snažím do tohoto světa zasadit. Snažila jsem se spojit něco jako indiánskou kulturu, ale zasadit jí do prostředí středověku (kamenné hrady, osady, atd..) Doufám, že se mi má práce alespoň částečně vydařila.

Ze všeho první byly hvězdy. Obývali je dobří duchové. Neměli hmotné tělo, spíše přijímali podobu čisté kosmické energie, bílého světla, které rozhánělo prázdnotu okolo. Jejich podstatu tvořila myšlenka vyššího dobra. Každý z nich měl v sobě určitou dávku vnitřní moudrosti. Ale jen jeden z nich uměl dát své myšlence tvar. Ve starém jazyce se jí říká Doeth, což znamená moudrá. Bývá také nazývána kosmickou matkou. Dodnes je uctívána různými kmeny jako nejvyšší a nejmocnější bytost vesmíru.
Jak plynul čas, dva duchové v sobě našli zalíbení. Předstoupili tedy před Nejvyšší, aby vyslyšela jejich prosbu a oni mohli být navěky spolu. Doeth je vyslyšela a dala jejich lásce podobu světla. Spojila jejich myšlenky. A vesmír osvětlila nová záře neznámého objektu. Stal se symbolem rovnováhy pro všechny národy na světě, jelikož byl zrozen na základě mužského a ženského principu. Dodnes, ti co v něm vzývají mužský princip, volají Měsíc a ti kteří vzývají ženský princip, volají Lunu.
Ale jak to většinou bývá, něco muselo ten mír překazit. Existovala totiž i odvrácená strana vesmíru. Od věků se jí říká Prázdno. Prázdno nebylo nic. Ani tma nebo světlo. Ani malý temný bod vesmíru. Bylo to prázdno. Nebylo v něm nic. Ale navzdory tehdejším názorem Prázdno bylo živé. Svým temným a zvrhlým způsobem žilo. Spojení měsíce a Luny naplnilo jeho pohár trpělivosti. A proto překlenulo svoji hranici a vniklo do vesmíru duchů. Podobno černému kouři se šířilo jako jed a zardousilo každou hvězdu, která mu stála v cestě. A nabývalo na síle, rozpínalo se a šířilo se dál a dál do vesmíru. Netušilo však, že pokaždé před tím, než nějaká hvězda vydechla naposled, poslala svoji myšlenku napříč vesmírem, aby vyhledala kosmickou matku.
Myšlenky opravdu doputovaly až k ní. Její hněv byl hrozný. A pomsta ještě horší. Zažehla totiž v každé myšlence tajný oheň. Až bylo myšlenek dostatek, všechny je propojila a vytvořila tak Slunce. Ale vnitřní myšlenky duchů žhnuly docela jinak. Zářily ostrým zářivým světlem, které proniklo až do nejzazších koutů vesmíru. Zatlačilo prázdno zpět za jeho hranici, protože Prázdno se bálo světla a bálo se hněvu matky. A tak bylo prázdno poraženo. Prozatím. Bylo však jisté, že jednoho dne se vrátí a bude silnější než kdy dřív.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 18. června 2015 v 10:16 | Reagovat

Líbí se mi to a to jakože opravdu hodně. Zdá se, že na počátku vesmíru máme konflikt všichni... přestože můj hlavní svět (ne Anekron) by si mohl dovolit nesouhlasit :D
Celý prozatímní děj působí skvěle a jediné, co podle mě bude vyžadovat dávku opatrnosti, je indiánský středověk. Mentalita původních Američanů byla taková, jaká byla do velké míry i kvůli své originální kultuře a způsobu života. Rozhodně ale netvrdím, že nemůžeš postavit dobrou knihu třeba na analogii se středoamerickými kulturami, Pueblany nebo tak podobně, jenom si nedokážu představit takového Vinnetoua ve zbroji :D
(To je jen přirovnání. May, jakkoli čtivý, zrovna autenticky Divoký západ nepodal :D)

2 Vénie Vénie | Web | 18. června 2015 v 13:56 | Reagovat

[1]: opravdu moc děkuji za pochvalu :-)
Indiánský středověk bylo asi špatné vyjádření. Myslela jsem spíš něco jako indiánské zvyky, víru ve svět duchů, tradice a možná i jména.
Jinak brzy bude zveřejněna další legenda (ale prozatím se na ní stále pracuje) Ta už bude barvitější, jelikož pojednává o vzniku světa Eldaria a také o prvních živých tvorech vesmíru.

3 Vendëa Lissësúl Vendëa Lissësúl | Web | 21. června 2015 v 13:01 | Reagovat

Krásně zajímavý! :-) Jednoduše, moc se mi to líbí.

4 Aredhel Aredhel | Web | 21. června 2015 v 17:12 | Reagovat

Zásek při tvoření rozepsané povídky je přesně ten důvod proč nezveřujňuju nic, co není úplně dodělané. (A to je zase důvod, proč jste ještě neviděli žádnou mojí povídku na pokračování. ;-) ) Ale věřím, že znovu chytneš inspiraci!
Je zvláštní, jak se vlastní jména ve vymyšlených světech jednotlivých lidí podobají, ačkoliv jsou na sobě úplně nezávislá; už to nějaký čas pozoruju...
Je to dobré... a komplikované. Vážně takhle komplikovaný mýtus o stvoření je málokdy. Koncept čisté kosmické energie je, začínám si uvědomovat, docela častý, ale třeba to stvoření slunce je stejně jedinečné jako komplikované. Líbí se mi to, opravdu se mi to líbí. :-)

[1]: Můj svět nemá na začátku konflikt, naopak je až obdivuhodně nekonfliktní. Ale je pravda, že já jsem kreacionistický mýtus tak trochu přeskočila...

5 Jeremiáš Jeremiáš | Web | 22. června 2015 v 15:51 | Reagovat

[4]: Ty píšeš i povídky na pokračování? To už zpátky nevezmeš :D

6 Aredhel Aredhel | Web | 22. června 2015 v 21:05 | Reagovat

[5]: Já píšu věcí... Ne, mám jednu, ale není dokončená (a asi ještě chvíli nebude), takže ji neukážu. Zatím. ;-)

7 Irith Irith | Web | 11. července 2015 v 12:49 | Reagovat

Jak tak čtu o vašich světech, napadla mě super jedna povídka. A asi ji dám i na blog, přestože s tématem nesouvisí.

8 Neyra Calene Neyra Calene | E-mail | Web | 13. července 2015 v 21:35 | Reagovat

Tak tohle opravdu obdivuju, jak vytváříte světy rovnou fakticky od základů :)Já se většinou zaobírám hlavně detaily současnosti, a do minulosti se kradu až mnohem později... Protože mi to moc nejde :D
Paráda :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama